Buďte chytří a ušetříte aneb Příběh českého řidiče!

To si to takhle jednou jedu autem a najednou míjím zaparkovaný policejní vůz. V něm sedí několik příslušníků dopravní policie, kteří trochu znuděně sledují vše kolem. Jsem v dobré náladě a chci jim zasalutovat, ale manželka mi v tom zabrání. Uběhne několik okamžiků, když ticho rušené pouze nevýrazným dopravním provozem protne nepříjemně hlasitý tón policejní houkačky.

Podívám se do zrcátka a do této chvíle v klidu stojící vůz prudce vystřelil mým směrem. "Co se děje?", hned mě napadlo. Světla svítí, rychlost v normě, bezpečnostní pásy máme zapnuté, snažím se rychle zapřemýšlet, jestli nejsme hlavní příčinou tohoto výstražného houkání my.

Policejní vůz nás prudce předjel a majestátní nápis STOP, který se rozsvítil, nás nenechal na pochybách, že jsme v hledáčku mužů zákona my. "Ještě, že jsi je nestihl pozdravit", stihla už jen říct manželka ironicky. Zastavuji a stahuji okénko.

"Dobrý den pane řidiči", ozvalo se venku, "poprosím Vás o občanský průkaz, řidičský průkaz, technický průkaz od vozu", řekl blízko stojící policista. Než jsem vše podal, přišel druhý policista a přinesl alkoholtester. A pak mi to došlo. Včera byl firemní večírek. No on vlastně skončil dnes ráno.

Firemní večírky jsou zrádné a v našich českých končinách se na těchto podnikových setkáních a mejdanech často hojně popíjí alkohol. Včerejší akce nebyla výjimkou a kolegové se vzájemně hecovali a otáčeli jednu rundu piva a kořalky za druhou. Některé jsem kolegům a kolegyním objednával i já.

"Tak pane řidiči", mluvil dál druhý policista ... a ve mně by se krve nedořezal, "ničeho se nebojte a pořádně nám do tohohle testu na alkohol foukněte!". Při slově "foukněte" jsme se na sebe s manželkou podívali. Bylo jí to hned jasné. Očima jakoby říkala: "Stálo ti to včerejší pití za to?" ... tak jsem do drobného přístroje fouknul.

Policista se podíval na display a pak pronesl: "Vše v pořádku", kouknul se na kolegu, ten nám pokynul a řekl: "Můžete odjet, nashledanou".

Teda, ten kámen, který mi spadl ze srdce, musel být slyšet hodně daleko. Zase se mi vrátila dobrá nálada a na již odcházející policisty jsem zavolal: "Můžu se Vás na něco zeptat?". Policisté byli zjevně zaskočeni, ale řekli mi, že mohu. "Proč jste nás zastavili?", položil jsem tedy otázku. "Proč?" zopakoval po mně druhý policista. "Protože jako jeden z mála jste jel v tomto místě předpisově a to nám bylo podezřelé. Nashledanou", uzavřel komunikaci policista.

Tohle jsem tedy nečekal. Předpisová jízda jako předmět podezření. Řekl jsem manželce: "Vidíš Petro, jezdit předpisově se vyplácí." Tečku za tímto příběhem jsme s manželkou udělali druhý den, kdy jsme na internetu našli prodejce alkoholtesterů a jeden podobný tomu, který mi dal na dechovou zkoušku policista, objednali. Podobný tester jsem si pořídil proto, abych si při zkušebním dýchání před jízdou autem uvědomil, jak moc cenný je pro mě řidičák a jak by mě moc bolelo, kdybych o něj přišel.

FOTO: WEB POLICIE ČR www.policie.cz

Přejeme Vám šťastnou cestu bez nehod a pevné zdraví!

Společnost KRÁSNÝ - zdravotnická technika s.r.o